Dešťové zahrady se u nás zatím velmi nepoužijí, zůstávají spíše v pozadí. Dokonce je tento pojem pro mnohé neznámý. Co si vlastně pod dešťovou zahradou představit? Proč je dobré při koncipování pozemku s takovou zahradou počítat? K čemu slouží a jak funguje?
Co je dešťová zahrada
Důvodem, proč se stále častěji zajímáme o udržitelné hospodaření s vodou, jsou klimatické změny. Mezi časté projevy patří zejména dlouhotrvající sucho a povodně. Dobrá zpráva je, že tyto výkyvy lze zmírnit jednoduchým a přirozeným způsobem. Pomoci nám může tzv.bioretenčný systém. Jeho myšlenka vznikla v 90. letech minulého století ve státě Maryland a původně měl fungovat jako nástroj zpomalení odtoku dešťové vody z intenzivních bouří a nahradit klasické protipovodňové nádrže.
Čerstvá dešťová voda má lepší chemické složení než místní pramenitá voda, neobsahuje chlór a velmi dobře rozpouští živiny, je tedy výborná na zalévání květin, zeleniny či trávníku.
Dešťové zahrady isifa / shutterstock
Čerstvá dešťová voda má lepší chemické složení než místní pramenitá voda, neobsahuje chlór a velmi dobře rozpouští živiny, je tedy výborná na zalévání květin, zeleniny či trávníku.
Dešťová zahrada je cílená deprese (prohlubeň), určená na sběr dešťové vody z pevných ploch: střech, chodníků, parkovišť apod. Voda tak přirozeně vsákne do podloží a nedochází ke zbytečnému odvodňování krajiny. Tento systém dobře funguje iv soukromé záhrade.Správne navržena dešťová zahrada zpomalí odtok vody z prostředí, čímž se zvětší možnosti jejího vstřebání do půdy. Nevytváří však podmínky pro stojatou vodu. Vizuálně si pod pojmem dešťová zahrada můžeme představit společenství rostlin, které odolávají extrémním podmínkám krátkodobého zamokření. Může tedy být nejen funkční, ale i krásnou částí našeho okolí.
Kam ji umístit
Dešťovou zahradu lze umístit v blízkosti domu tak, aby zachycovala dešťovou vody ze střechy a jiných pevných ploch. Je však nutné dodržovat doporučenou vzdálenost minimálně 4 m, aby voda neprosakovala k základům stavby. Nejlepší je umístit ji ve sluneční části zahrady. Určitě však ne pod velkými stromy ani na místě velkých kořenových struktur, septiku apod. Také je nutné znát hladinu podzemní vody. Maximální hladina by měla být 1 m a více pod místem vsakování.
Původní rostliny dané lokality nevyžadují žádnou zvláštní péči. V dešťové zahradě vytvářejí nádherné květinové záhony bez přihnojování či pesticidů. (Na obrázku je dešťová zahrada v prvním roce výsadby. Autorem návrhu je jeden z průkopníků bioretenčných systémů Nigel Dunnett.)
Dešťové zahrady isifa / shutterstock
Původní rostliny dané lokality nevyžadují žádnou zvláštní péči. V dešťové zahradě vytvářejí nádherné květinové záhony bez přihnojování či pesticidů. (Na obrázku je dešťová zahrada v prvním roce výsadby. Autorem návrhu je jeden z průkopníků bioretenčných systémů Nigel Dunnett.)
Standardní hloubka dešťových zahrad u rodinných domů se pohybuje okolo 30 cm. Jejich celkové rozměry však závisí na několika faktorech, jako je velikost odvodněných zpevněných ploch, svažitost terénu nebo typ půdy. Například při větším sklonu terénu musí být retenční deprese hlubší a dimenzovaná na větší objem vody. Typ půdy zase ovlivňuje rychlost vsakování vody do podloží. Dešťové zahrady na jílovité půdě musí být mnohem větší než na písčitých půdách. Vzhled a tvar dešťové zahrady by měly být sladěny s celkovým konceptem úprav pozemku.
