Kdysi tvořily dispozici bytů i domů uzavřené menší místnosti. Každý měl své soukromí a rodina se společně setkávala prakticky pouze při jídle, ani to někdy ne. V 90. letech se interiérový design posunul a dodnes většina mladých lidí upřednostňuje otevřený půdorys.
Zdi při rekonstrukcích doslova padají dolů. Máme velké a krásné otevřené prostory, při kterých se zdá, že samotný dům může konečně zhluboka dýchat a relaxovat. Vypadá příliš ideální na to, aby toto řešení mělo nějaké negativa. Dříve či později se s negativy otevřených prostorů potkáte a možná i budete litovat, že příčky, které jste vybourali, nezůstaly na místě.
Na co se připravit, pokud chcete mít otevřenou denní zónu?
V bytě bude větší hluk
Speciální, pokud máte malé dítě nebo více ratolestí. Připravte se na to, že váš interiér si užije jízdy na odrážedle, tříkolce, běh a skákání, jaké se v menších, respektive dělených prostorách nedá realizovat. Na jedné straně je fajn, že dítě se může vyřádit i doma, na druhé straně roste nebezpečí úrazu a pokud bydlíte v paneláku, určitě se nepotěší ani vaši sousedé. Ani hádky nezůstanou jen za dveřmi obývacího pokoje, ale rozplynou se do celého prostoru.
Nepořádek neskryjete a ztratíte soukromí
I když určitě není dobrým řešením skrývat nepořádek za dveřmi, když přijde nečekaná návštěva, je to nejrychlejší možnost. V otevřeném prostoru však skryjete jen máloco.
Sedíte s kamarádkou na gauči v obývací části otevřeného prostoru, ale váš partner, který připravuje večeři, slyší všechno, co si říkáte. Kamarádka vidí nepořádek v kuchyni nebo na jídelním stole, který jste nestihli uklidit.
Ani pachy šířící se z kuchyně do celého prostoru nepotěší každého.
V otevřených prostorech se obtížněji organizuje nábytek
Více prostoru paradoxně znamená i náročnější logistiku uspořádání nábytku. Ideální je, pokud se nám podaří díky nábytku vyčlenit jednotlivé funkční zóny otevřeného prostoru. Někdy však takové prostory vypadají jako obchod s nábytkem. Základní ideou je vytvořit optické předělení mezi kuchyní a obývacím pokojem. Někdy pomůže vertikální členění prostřednictvím pódií a schůdků. Pokud si nevíte rady, obraťte se raději na interiérových designérů.
Soukromí v rámci otevřeného prostoru
Dalším řešením je malý soukromý prostor, který se nachází v otevřené zóně. Může být ve formě pohodlného křesla a stolku, které se dá oddělit od ostatního prostoru závěsem nebo příjemná dřevěná nika otočena zády od pohledů domácích. Ještě zajímavějším řešením jsou vloženy boxy s různými funkcemi, do kterých se můžete i zavřít. Takto může fungovat i minikancelária nebo prostor na meditaci.
